Joevova zeď

25. leden 2011 | 17.00 |

Joe měl jednu oblíbenou zeď tam vždy chodil si pokecat (ještě než umřel), často to skončilo hrubou hádkou na příklad jako dnes si tam zašel jen tak na kus řeči. Čau zdi, povídá ji jenže ona na to nic! Joe si k ní sednul zadíval se do ní ...                          a jen takovým polohlasem se otázal : jak ses dnes měla na nicotném místě ? Zeď jako vždy nic neříká. Dobře tak tedy když se se mnou nechceš bavit, nebudeme si povídat!!! vykřiknul do nicu Joe a otočil se k ní zády. Po chvíly se prudce otočil z5 k ní objal jí a povídá: Prosím odpusť mi to lásko moje jediná nechtěl jsem urazit tvoje city, prosííím nééé Hooouu Hooouu . Zeď na to zase nic. Joe se naštval tak že mu stoupl genitál, popadl první kladivo které měl po ruce a udeřil do ní! Jedna díra, druhá, třetí ( ve skutečnosti byla úplně na sračky), Joe od ní utekl, utíkal jako poník Toník do dáli. Joe ji totiž zabil !!! Chodil po ulici sem a tam a bylo mu tak mizerně jako mu bylo naposledy když ztratil klíčky od svého psa. A teď když je v tom aji ten pes, na ulici utíkal jeden kolem ( ale to stím vůbec nesouvisí). Joe si samou únavou zavelebyl přímo na ulici aby na to nemusel myslet. Když se ráno probudil šel jako vždy domů podíval se na zeď a byla, byla pořád zničená když v  tom do dveří vchází Děda Lebeda. Zdar vřede ! zdraví ho Lebeda, ahoj uklízečko! honem odpovídá Joe. Takže je to jako vždy: pár děr ve zdi, je trochu vlhká z těch slz, tak to mě zase čeká vysušování a zadělávání děr jako minulej týden, povzdychl Lebeda.

The End

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře